Trafostanice na sídlišti Zlatý vrch se pro mě i mého kolegu Petra Emptycha stala výzvou. Byla to první velká plocha, kterou jsme pojali jako čistou malbu bez prvků graffiti. Koncepčně jsem vycházel ze samotného města Cheb a jeho infrastruktury, polohy sídliště a několika dalších aspektů. Logotypy na bočních stěnách znázorňují historii vrchu, jeho polohu a na druhé straně přetransformovaný erb města a fakt přítomnosti velkých vodních ploch v okolí. Hlavní stěna o kterou jsme se podělili byla komplikovanější už jen z důvodu nutnosti propojit obě věci. Vzhledem k okolnostem a lidem, co na sílišti bydlí jsme zvolili bílý podklad a světlé pastelové barvy. Od původního návrhu jsem upustil a kruhy přetransformoval v obrysy kopců. Tak jsem na první pohled geograficky chápal Cheb. Přes ně jsem načrtl mentální mapu města, která se zaryla do mé hlavy. Vše rozvádí linka, která vede ze zeměkoule. Makrokosmos zde přechází volně do mého městského mikrokosmu.